Dobré vedení podvojného účetnictví sestává z informací o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Předmětem vedení podvojného účetnictví jsou hospodářské jevy, k nimž dochází ve sledovaném podnikatelském subjektu. Vedení podvojného účetnictví je dáno zákonem o účetnictví.

 

Povinnost vedení podvojného účetnictví

Ze zákona vyplývá povinnost vedení podvojného účetnictví v plném rozsahu pro všechny jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku.
 

Dobrovolně ho mohou vést všechny účetní jednotky, které se tak rozhodnou. Vedení podvojného účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je povinné pro občanská sdružení, církve, církevní instituce, o.p.s., honební společnosti, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, územní samosprávní celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace a ostatní účetní jednotky. 

 

Bilanční princip ve vedení podvojného účetnictví

Základní charakteristikou vedení podvojného účetnictví je bilanční princip neboli princip podvojnosti. Hlavní myšlenka tohoto principu spočívá v rovnosti strany aktiv (majetek z hlediska druhu) a pasiv (zdroje financování) v rozvaze. Proto každá změna majetku podniku musí být zaznamenána dvakrát, v souvislosti s dvojím pohledem na 1 skutečnost, při čemž rovnost mezi aktivy a pasivy musí sedět.  
 

Rozvaha ve vedení podvojného účetnictví

Rozvaha neboli uspořádaný přehled majetku podnikatelského subjektu tvoří základ vedení podvojného účetnictví.
V rozvaze je v penězích zachycován majetek dle jeho druhu na straně aktiv a zdroje financování majetku na straně pasiv.

Uspořádání rozvahy a její členění je dáno předpisy, závazné vzory rozvahy pro vedení podvojného účetnictví jsou stanoveny ministerstvem financí a statistickým úřadem.

Rozvaha se sestavuje v různých časových okamžicích, z toho důvodu existuje několik typů rozvahy:

• Zahajovací rozvaha
• Počáteční rozvaha
• Konečná rozvaha
   

    Zahajovací rozvaha

Zahajovací rozvaha je sestavována při vzniku účetní jednotky. Za vznik účetní jednotky se považuje okamžik zápisu do obchodního rejstříku. Do zahajovací rozvahy se zapíše majetek a pohledávky, které účetní jednotka v den zahájení vlastní.
 

    Počáteční rozvaha

Počáteční rozvaha se sestavuje na počátku každého nového účetního období, při čemž zachycuje stav období předešlého. Za účetní období se považuje 1 kalendářní nebo hospodářský rok, respektive jakýchkoliv 12 po sobě jdoucích měsíců, počínaje prvním dnem v měsíci.
 

    Konečná rozvaha

Konečná rozvaha je sestavována na konci každého účetního období a při ukončení činnosti podnikatelského účetního subjektu jako je likvidace, sloučení, rozdělení apod. Konečná rozvaha zachycuje stav majetku po změnách způsobených hospodářskou činností za 1 účetní období. Umožňuje spočítat hospodářský výsledek, kterým může být zisk nebo ztráta.

 

 

Soustava účtů podvojného účetnictví

V průběhu fungování účetní jednotky dochází ke změnám na straně aktiv a pasiv. Každá účetní operace při vedení podvojného účetnictví zapříčiní změnu dvou rozvahových položek a musí být písemně zaznamenána. Proto jsou pro jednotlivé rozvahové položky otevírány účty, na nichž se zachycují přírůstky a úbytky jednotlivých účetních položek. Zachycování stavu a pohybu majetku se řídí několika pravidly, přičemž stěžejním dokumentem je směrná účtová osnova, podle které se nové účty tvoří.
 

Účetní dokumentace v podvojném účetnictví

Aby mohla být provedena změna v rozvaze, musí mít podnik dispozici písemnost, která hospodářkou operaci dokazuje. Takovou písemností je účetní doklad, který musí splňovat určité náležitosti, aby byl považován za průkazný. Účtovat v podvojném účetnictví bez účetního dokladu není povoleno.

 

Účetní knihy podvojného účetnictví

Jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví mají za povinnost vést účetní knihy. Mezi nejhlavnější knihy patří Deník a Hlavní kniha účetnictví. Jejich úkolem je zachytit všechny hospodářské operace, kontrolovat a dokládat účetnictví jako celek.

 

Inventarizace je prvek vedení podvojného účetnictví 

Metodickým prvkem podvojného účetnictví je inventarizace zajišťující věcnou správnost. Inventarizace umožňuje ověřit, zda stav majetku a závazků odpovídá skutečnosti. Porovnáním zjištěných stavů může vzniknout manko nebo přebytek. V nejlepším případě dojde ke shodě majetku fyzického a účetního.

 

Manko v podvojném účetnictví

Manko vznikne v podniku tehdy, pokud skutečný stav majetku a pohledávek je ve skutečnosti nižší než v účetnictví.
 

Přebytek v podvojném účetnictví 

Přebytek vznikne v podniku tehdy, pokud skutečný stav majetku a pohledávek je ve skutečnosti vyšší než v účetnictví.